Jelikož mezi mé záliby patří jízda na koni, vodáctví, lyžování a lezení na stěně, tak jsem většinu svého sportovního vybavení po otěhotnění uložila do skříně na půdu a zhruba 11 měsíců se na něj jen smutně a zálibně chodila koukat. Návrat k mým oblíbeným aktivitám ovšem probíhal v mnoha ohledech jinak, než jak jsem si představovala.
Lezení na stěně
Z minulého článku “jak se dát do formy po porodu,” doufám, jasně vyplývá, že jsem sice magor, ale dávám si na sebe dobrý pozor. Proto jsem se poprvé na stěnu vydala až po uplynutí oněch poctivých tří měsíců, abych břišní svaly nenatahovala předčasně. Překvapení mě čekala hned tři.
V první řadě jsem už po první stěně měla předloktí na odpis. Je vidět, že dítě nosím zcela jinými svaly a předloktí nepoužívám vůbec. Když jsem před lety začínala s lezením, měla jsem za sebou tři roky tance u tyče, kde předloktí dostává zabrat ještě víc, kdežto teď jsem začínala jako každý jiný smrtelník.
Druhé překvapení pro mě představovala moje rovnováha. Tři měsíce, kdy jsem pilně pracovala na posílení středu těla a stála hodiny na balanční podložce, se na technice hodně projevily. To mě těší, protože to znamená méně problémů se zády v budoucnu. A už se nemůžu dočkat, až opadne sníh a vyrazíme na slacklinu, kde rovnováhu otestuji mnohem lépe.
Třetí překvapení mi přinesla absence většího strachu. Vždy dřív jsem se už 4 metry nad zemí klepala bez ohledu na zcela bezpečné jištění. Na větší výšky jsem si musela postupně zvykat. Čekala jsem, jak vědomí, že doma na mě čeká špunt, který mě potřebuje, mi v tomto ohledu přitíží. Ale bylo to naopak. Nějak jsem se nebála. Snad mi můj mozek říkal, že když jsem zvládla porod, tak pád ze 4 metrů bude brnkačka.
Lyžování
Loňskou sezónu jsem nelyžovala a bylo to poprvé od mých asi tří let. Dost jsem se bála, jak bude vypadat po tom roce technika. Ale zbytečně. Jsou věci, které se asi nezapomínají, zvláště ty naučené v dětství. Nemile mě ale překvapila moje výdrž. Už po pár hodinách lyžování se mi při zhruba minutě jízdy v kuse začala rozlévat kyselina mléčná po stehnech, nohy v lyžákách hlásily konečnou odmítaly jezdit na kotvě. Po víkendu jsem nejen odpadla fyzicky, ale když jsem v noci vstávala vařit Sunar, regulérně jsem do té kuchyně kulhala. Mozek nezapomíná, ale svaly ano. Očividně je sjezdové lyžování pro stehna taková makačka, že běhání a dřepování po dobu tří měsíců na něj nepřipraví.
Ale už se těším, až děti vyrostou a já si užiju pořádnou zimní dovolenou s dětmi.
Jízda na koni
Ještě před otěhotněním jsem na manželovi vyprosila slib, že až porodím, pohlídá, budu si moct jít zajezdit. Maminka mi říkala, že nepůjdu, že se budu bát. ,,Pché,” řekla jsem tehdy.
(Pokud se někdy dokopu k napsání vždy tak vděčného článku ,,mateřství – představy a realita” uvidíte, kolik významů může mít jedno takové ,,Pché!”)
Vždyť jsem si pádem z koně zlomila zatím jen dvě ruce, nos a zub. Nebojím se, tak co. Po porodu jsem se bát nezačala, to ne. Stále necítím strach, že bych měla vlézt na koně, ale rozum mi říká, že to není dobrý nápad. Nemůžu riskovat, že si něco zlomím a o Toníka se nebude mít kdo postarat. (Pravda, píšu toto s ortézou na ruce, protože jsem si zápěstí pochroumala pádem na sněhu cestou k popelnici s plínama…) A statisticky musím uznat, že ze všech mých koníčků je tento jediný opravdu reálně nebezpečný. Takže na koně až někdy. Jezdecké vybavení zůstává v mé ,,smutné skříni” asi do doby, kdy bude Toník v šesti letech nastupovat do pony školičky a budeme jezdit spolu.
Sport po porodu: jak to tedy je?
Ponaučení z toho vyplývá hned několik.
- Hlava nezapomíná, toho se není třeba bát. Celkově mi nedělá problém po těhotenství vrátit se do normálního režimu, stejně jako mi nedělalo zase takový problém se na devět měsíců těch aktivit vzdát.
- Určité sportovní aktivity namáhají určité izolované skupiny svalů a ty se běžným cvičením jen tak neposílí. A svaly zapomínají. Člověk tak po devíti a více měsících s nimi začíná víceméně od nuly. A to je potom pořádná výzva, když technika a pohybová paměť by byla, ale svaly bolí a bolí.
A jaké byly vaše návraty k aktivitám, které jste v těhotenství nesměly provozovat? Byly nějaké takové?