Těhotná v hospodě nemá co pít.
Veronika Hurdová v knize Jak přežít těhotenství píše mezi klady, které vám rostoucí břicho přinese, že “zjistíte, že v hospodě mají něco jiného než pivo.”
“Zjistíte, že v hospodě mají něco jiného než pivo.”
Veronika Hurdová
Knížku velmi doporučuji prvorodičkám, které jako já nechápaly, co si mají na tom pekle užívat; lezly jim na nervy řeči o ,,nejkrásnějším období života” a brečely nad tím, že to neprožívají nadšeně a vesele jako maminky v reklamách. Druhorodičkám kniha už asi moc nedá, jak jsem zjistila při druhém čtení, ale o tom to asi je.
Nicméně s větou uvedenou v prvním odstavci bytostně nesouhlasím. Těhotná v hospodě brzy zjistí, že je jednoduše v háji.
Nemůžete alkohol, tedy ani víno ani pivo, kromě toho jednoho malého na chuť a někdy ani to ne. To mě kupodivu tolik netrápilo. Alespoň, dokud nepřišla ta fáze večera, kdy jsem si přestala s osazenstvem rozumět. Ale dá se to využít jako zajímavá sociální experiment. Člověk pozná, jak vypadal v té fázi opilosti, kdy si myslel, že to ,,na něm vůbec není poznat.”
A nakonec, Francis Scott Fitzgerald napsal, že ,,kdo nepije mezi pijany, je ve velké výhodě,” a měl pravdu, rozhodně se za střízliva lépe adaptuje na změněné podmínky než naopak.
“Kdo nepije mezi pijany, je ve velké výhodě.”
Francis Scott Fitzgerald
Nulová tolerance na alkohol ale zdaleka není to jediné, co vás bude trápit. Zjistíte totiž, že nemáte co pít. Kdo přijede autem nebo bere antibiotika, je na tom podstatně lépe, jeho rozhled v nápojovém lístku se totiž zdaleka nezúží tolik. Posuďte sami:
BIRELL
Nealko pivo se vyznačuje tím, že je veskrze hnusné. Polotmavý Birell bývá řidiči většinou označován za pitelný, ale oni jezdí do hospody autem jen občas. Když ho máte pít devět měsíců, už se to fakt nedá. S Toníkem jsem si vypracovala a od té doby uchovala naprostou averzi k té syntetické, nakyslé pachuti nealkoholických piv.
Sladké pití
Při pohledu do nápojového lístku nakonec zjistíte, že vše nealko je příšerně, ale příšerně sladké. Já vždy preferovala jen suchá vína, cokoliv obsahující více než 6 gramů cukru je pro mě na hranici pitelnosti, bez ohledu na obsah kyselin. Následkem přeslazenosti nealkoholického sortimentu jsem z každé akce odcházela s takovým tím povlakem na jazyku, který se vám vytvoří, když sníte několik lžic medu. A s pocitem, že jsem pro svou figuru fakt neudělala dobře, protože jsem s nápoji přijala asi tak kilo cukru.
Nemůžete ani Kofolu
Pokud nefandíte obezitě a umělým sladidlům, tak se dá pít ještě Kofola, která zdaleka tak přeslazená není. Ale ooops, nápoje typu koly, obsahují kromě kofeinu také nějaký druh kyseliny, který plodu neprospívá. Takže jednu Kofolu a dost.
Kofeinu jen pomálu
Na čaje a kávu zapomeňte, zvlášť pokud jsou kvalitní, leda by měli nějaké bylinkové, což v hospodách tak často nemívají. Stejně to nemáte přehánět se zázvorem, mátou, heřmánkem, třezalkou, šalvějí, fenyklem… Mohl by vás zachránit Tonic, ale ten je těhotným také zapovězen, dle některých doporučení.
Co vám tedy zbyde? Pít vodu – dvě deci za 30Kč. Nebo ještě větší zvěrstvo, kohoutkovou vodu, do které restauratér hodí plátek citronu a prodá ji za 45Kč džbánek. Ještě lepší kauf je trend poslední doby: domácí limonády. To takhle vezmete obyčejnou vodu, nacákáte do ní sirup, nasypete nějaké to ovoce z mrazáku a voilá, účtujete třeba až 70Kč. Pokud ale čekáte dítě a někdo vás navzdory veškerým očekáváním do hospody pozve, nezbývá vám než se usmívat a objednávat si domácí limonádu. Takže zjištění, že v hospodě mají i něco jiného než pivo, není zrovna veselé. To ostatní totiž člověka moc nenadchne.